Kvalita izraelských vín prodělala revoluci. Její výsledek je působivý – lepší kvalita a mezinárodní uznání na nejvyšší možné úrovni. Zdá se, že izraelská vína každoročně posouvají hranice svých úspěchů.
Nejslavnější světový novinář zaměřený na vína, Hugh Johnson, k tomu říká: „V nedávné době došlo v oboru vín k revoluci, kterou způsobila výsadba klasických odrůd v chladnějších oblastech o větší nadmořské výšce. Neustálé investice do moderních technologií a mezinárodně školení vinaři – to vše mělo dramatický dopad.“ Robert Parker, nejvlivnější světový kritik vína, napsal o izraelských vínech toto: „Ta vína jsou pořád lepší a lepší a některá z nich jsou přímo vynikající.“
Izrael má v dnešní době prosperující a dynamický vinařský průmysl. Jejich vína jsou lepší než kdy dříve. Vypadá to jako novinka, ale skutečnost je taková, že víno se v Izraeli pěstuje už více než 5000 let. Izrael znovu pokrývají vinice, jako tomu bylo v biblických dobách. Poprvé v dějinách dostojí této dlouhé slavné historii vinařství i kvalita produkovaných vín.
Izraelské víno v dnešní době
Vinařský průmysl v Izraeli je plný mladého elánu, dynamický a zaměřený na kvalitu. V zemi je více než 300 vinařství (a ještě mnohem více „garážistů“ a domácích vinařství), která vyrábějí víno doslova v každém koutě Izraele. Jejich rozmanitost je obrovská. Vinice pokrývají stát Izrael od pobřežních plání až po centrální pohoří a od Horní Galileje až po nejjižnější poušť Negev.
V Izraeli se ročně sklidí asi 60 tisíc tun vinných hroznů a vyrobí 40 milionů lahví vína. Najdeme zde asi sedmdesát komerčních vinařství, přičemž na deset největších z nich připadá více než 90 procent produkce. Export, který meziročně stále vzrůstá, dosahuje objemu přes 40 milionů dolarů. Přes 55 % exportu směřuje do Severní Ameriky, asi 35 % do Evropy a zbytek, který stále roste, na Dálný východ.
Someliéři, maloobchodníci a kritici vína po celém světě začínají znovu projevovat o izraelské víno zájem. Lidé jako Robert Parker nebo Hugh Johnson či média jako Wine Spectator a Decanter si již uvědomují, že v této zemi ležící v jednom z nejstarších vinařských regionů se děje cosi pozitivního.
Geografie a klima izraele
Izrael je země ve východním Středomoří a je součástí regionu nazývaného Levanta nebo také Blízký východ. Jedná se o pruh země vymezený ze západu Středozemním mořem a obklopený na serveru, západě a jihu Libanonem, Sýrií, Jordánskem a Egyptem.
Jeho rozloha činí 20 770 čtverečních kilometrů. Od severu k jihu měří pouhých 424 kilometrů. V zemi žije 8,5 milionů obyvatel. Z biblických dějin jsou známy prastaré názvy jako Galilea, Nazaret nebo Jeruzalém. Najdeme zde ale i moderní města jako Tel Aviv, nebo Haifa, vybudovaná na pobřeží Středozemního moře, která jsou plodem moderních dějin země. V zemi se nachází hory jako Mount Hermon v Golanských výšinách či Mount Meron v Horní Galileji, ale i Mrtvé moře, nejníže položené pevninské místo na Zemi.
Zemi lze rozdělit na tři odlišné části. Najdeme zde pobřežní roviny, kopcovitou či hornatou oblast probíhající středem země a nakonec Jordánské údolí, které je již součástí východoafrické propadliny. V úrodné části země panuje běžné středomořské klima s dlouhým, teplým a suchým létem a krátkou, chladnou a deštivou zimou. Ve vyšších polohách v zimě občas sněží. To platí zejména pro Golanské výšiny, Horní Galileu a Judské hory. Dále se zde nachází semiaridní oblast a poušť Negev, která zabírá více než polovinu země.
Nejdůležitějším faktorem určujícím izraelské klima je Středozemní moře. Větry, deště a vláha přichází obvykle ze západu. Déšť se ale omezuje jen na zimní měsíce. Roční úhrn srážek se pohybuje od 100 mm na jihu až po 1100 mm na severu. Průměrná roční teplota činí 15 oC až 20 oC. V lednu, který je nejchladnějším měsícem, dosahují průměrné teploty 5–12 oC, zatímco v červenci a srpnu je to 22–33 oC.
Vinařství v Izraeli
Izrael je proslulý svým zemědělstvím. Izraelští zemědělci jsou lídry v inovacích a nových technologiích, kteří neustále posunují hranice znalostí a přehodnocují současné přístupy.
Tyto technologické dovednosti a tah na bránu najdeme i u izraelských pěstitelů vína.
Izraelské vinice totiž neustále bojují s nepřízní přírodních živlů. Jedná se zejména o chronický nedostatek vody. Z hlediska doby slunečního svitu je Izrael podobný severní Africe. Pobřežní oblasti jsou horké a vlhké. Největší vinice se rozkládají od 31,5° až těsně přes 33 o zeměpisné šířky.
Novější vinice jsou položeny ve vyšších nadmořských výškách, kde panují chladnější teploty umožňující delší vegetační období. Pokud jde o nové vinice, nejrychleji se rozvíjí v Judském podhůří, Judských horách, Horní Galileji a na Golanských výšinách. Řada z těchto vinic leží v nadmořské výšce 400 až 1000 metrů.
Nicméně díky izraelskému slunci a kombinaci kopcovitých a horských oblastí s půdami s obsahem vápníku, červenozemě a vulkanické tufy je tato malá země pravým rájem vinařů.
Protože během vegetačního období prakticky neprší, je nezbytným předpokladem kapková závlaha. Tuto technologii začali Izraelci zkoušek začátkem 60. let 20. stolení a nyní se používá v zemědělství po celém světě.
Izraelská vinice leží v ideálním případě na severním svahu a vinná réva roste v řádkách východo-západním směrem. To umožňuje ochlazujícímu středomořskému větru, aby lépe pronikal do řádek mezi rostlinami. To zajišťuje potřebné ochlazování a ventilaci, která snižuje vlhkost i průměrné teploty.
Většina vinic založených v posledních pětadvaceti letech je vysázená podle jednoho standardu. Mezi keři jsou mezery 1,5 metru a mezi řádkami 3 metry. Obvyklá hustota vinic je 2220 rostlin na hektar. Výrazně se upřednostňuje mechanizovaná sklizeň. Ta umožňuje sklidit vinohrad v optimální dobu, a to během několika nočních hodin, aby bylo možné dopravit hrozny do vinařství v chladných hodinách nad ránem.
V horké zemi, jako je Izrael, má zásadní význam soustavná péče o vinohrad. Je totiž třeba omezit rychlost růstu keřů, ale zároveň chránit hrozny před nadměrnými dávkami slunečního záření. Na většině vinic se používá ostruhové prořezávání ve svislé poloze.
Některé ze starších vinic jsou sázeny ve svazcích. V Judských horách jsou některé vinohrady sázeny na terasách s kamenným obkladem. Některé starší vinice dokonce nepotřebují zavlažování. Kořeny vinné révy totiž za ta dlouhá léta sahají hluboko do kamenité půdy, kde získávají potřebnou vodu. Tato vína se sklízejí ručně.
Pupeny obvykle raší od začátku do poloviny března a období květu připadá na prostřední dva týdny v dubnu. Hlavním nebezpečím není ani mráz či krupobití na jaře nebo déšť během sklizně, nýbrž obávaný vítr chamsin. Jedná se o teplý vítr z arabské pouště na jihovýchodě, který výrazně zvyšuje teploty – někdy až na 40 °C. Vinná réva se pak začne zavírat, aby mohla přežít.
Sklizeň obvykle začíná v druhé polovině července. Největší část práce na sklizni ale probíhá od srpna do října. Poslední hrozny odrůdy Cabernet Sauvignon na severních Golanských výšinách jsou v několika případech sklízeny dokonce až v prvním listopadovém týdnu. Období sklizně je tedy v Izraeli velmi dlouhé.
Odrůdy hroznů v Izraeli
Mezi nejvíce pěstované odrůdy hroznů patří Sauvignon, Carignan, Merlot, Shiraz/Syrah, Colombard a muškát alexandrijský. Řada kvalitních vín je vyráběna z odrůd Cabernet Sauvignon nebo Shiraz, anebo se jedná o směsi typu Bordeaux, jejichž základem je Cabernet Sauvignon a doplňkovou složkou je Merlot, Petit Verdot nebo Cabernet Franc. Mezi bílými víny převažuje Sauvignon Blanc a Chardonnay a následuje ryzlink, Gewurztraminer a Viognier.
Izraelci vkládají velké naděje v odrůdy Grenache a Chenin Blanc, které v minulosti neměly v zemi dobrou pověst v důsledku klonové selekce a obtíží při zpracování. Obě odrůdy byly znovu nasazeny a zaznamenaly určitý úspěch. Nové oživené zaznamenaly tradiční středomořské odrůdy jako Carignan nebo Petite Sirah, ke kterým se přidaly i další jako Marselan, Mourvèdre a Roussanne. Středomořské odrůdy přicházejí do módy a mezi izraelskými víny roste obliba jihorýnských směsí.
Jen málo odrůd je spojeno přímo s Izraelem. Argaman je izraelská odrůda vyšlechtěná v 80. letech 20. století zkřížením odrůdy Carignan s portugalskými hrozny Souzao. Emerald Riesling je odrůda vypěstovaná v Kalifornii v roce 1948, tj. právě v roce založení státu Izrael. Jedná se o křížence mezi ryzlinkem a odrůdou Muscadelle a mimo Izrael, kde si získala oblibu v oboru polosuchých vín, nezaznamenala výrazný úspěch. Muškát alexandrijský je odrůda pocházející z východního Středomoří, která díky popularitě muškátu zažívá znovu lepší časy. Carignan se v Izraeli pěstuje již 130 let a byl řadu let pilířem vinařského průmyslu.
Probíhá ovšem velmi intenzivní výzkum původních místních odrůd, zda by některé z nich měly potenciál pro výrobu kvalitního vína. Vědci také porovnávají jejich DNA s peckami starověkých hroznů z archeologických nalezišť i s klasickými evropskými odrůdami. Na výsledky těchto výzkumů se zatím dychtivě čeká. První studie bílých odrůd Marawi (známé též pod názvem Hamdani), Jandali a Dabouki a červené odrůdy Baladi Asmar nicméně již nyní vzbuzují zájem.
Izraelské vinařské oblasti
Podobně jako řada jiných zemí s územím podlouhlého tvaru má i Izrael překvapivě mnoho různých typů mikroklimatu. Je to země rozmanitostí a extrémů – ale vše je v malém měřítku. Izrael by se bez problémů vešel na území Walesu nebo státu New Jersey.
Oficiální vinařské oblasti byly v Izraeli vyhrazeny v 60. letech 20. století a nyní se mluví o určité aktualizaci. Země se dělí do pěti regionů; je to Galiea, Samařsko, Samson, Judské hory a poušť Negev. Tradiční vinařské oblasti Izraele leží v regionech Samařsko a Samson. Jedná se o pobřežní oblasti, kde byla v minulosti vysázena celá řada vinic, jež tvoří základ izraelského vinařství již zhruba sto let. Během revoluce v oblasti kvality byly vysázeny nové vinice v chladnějších oblastech Golanských výšin, Horní Galileje, Judského podhůří a Judských hor.
Galilea
Galilea leží na severu Izraele.
Horní Galilea je hornatá oblast plná lesů, ostrých vrcholků a skalnatých hřebenů. Půdy jsou zde těžké, ale dobře proplachované. Zpravidla se jedná o směs vulkanických, štěrkovitých a červenozemních půd. Oblast údolí řeky Kedeš leží na severní hranici s Libanonem v nadmořské výšce až 450 metrů. Vinice kolem hory Meron se nacházejí v nadmořské výšce 650 až 850 metrů.
Zimní teploty se pohybují v rozmezí 0–15 0C, letní teploty činí 12–30 0C. Západní Galilea se vyznačuje kamenitými červenozemními a vápnitými půdami a nadmořskou výškou 500 až 650 metrů.
V Dolní Galilei v okolí města Kfar Tavor dosahuje nadmořská výška 100–150 metrů. Najdeme zde různé půdy od vápnitých přes vulkanické až po červenozem. Roční úhrn srážek se zde pohybuje v rozmezí 400 až 500 mm. Náhorní plošina Ramat Sirin leží 400 metrů nad mořem a její půdy mají čedičový základ.
Golanské výšiny jsou tvořeny sopečnou náhorní plošinou, jež se zvedá do výšky 1200 metrů nad mořem. Můžeme je rozdělit do tří oblastí: Jednak jsou to jižní Golany u Galilejského moře s nadmořskou výškou 350 metrů. Půdy jsou zde tvořeny čedičovými jíly. Střední Golany leží v nadmořské výšce 400–500 metrů. Poslední oblastí jsou pak Horní Golany, které se rozkládají ve výšce 750 až 1200 metrů nad mořem. Půdy jsou zde tvořeny vulkanickými tufy a čedičem. Roční úhrn srážek v Horní Galileji a na Golanských výšinách se pohybuje v rozmezí 800 až 1000 mm.
Samařsko
Samařsko je severní pobřežní oblast jižně od Haify, která se prostírá až k centrálnímu pohoří. Jedná se o tradiční vinařskou oblast, kterou založil baron Edmond de Rothschild již v 80. letech 19. století. Největší koncentraci vinic najdeme v pohoří Karmel a v oblasti Ramot Menaše. Nadmořská výška zde činí 0 až 150 metrů. Zdejší půdy jsou rozmanité od vápenitých jílů přes červenozem a vápencový podklad až po křídové půdy. Klima je zde typicky středomořské. Roční úhrn srážek činí 400–600 mm.
Centrální hornatá oblast Samařska je též známa pod názvem Samařské hory. Nacházíme zde mělké polohy červenozemě na vápencovém podkladu v nadmořské výšce 550 až 900 metrů – to vše tvoří ideální prostředí pro pěstování vinné révy.
Samson
Samson vlastně není geografická oblast; tato vinařská oblast je pojmenována po biblické postavě, která na těchto místech pobývala. Centrální pobřežní Judská pláň a Judská nížina leží jihovýchodně od Tel Avivu. Oblast leží v nadmořské výšce 50 až 100 metrů a je horká a vlhká. Letní teploty dosahují 20 až 32 0C. Roční úhrn srážek činí 350–400 mm. Aluviální půdy se zde mísí s písčitými a jílovitými hlínami. Najdeme zde i určitý podíl červenozemě. Řada vinic pro velkoobjemovou výrobu vína se nachází právě zde.
Druhou částí tohoto regionu je Judské podhůří, kde rychle přibývají nově zakládané vinice i nová vinařství. Právě zde můžeme vidět hřebínky kopců s křídovými půdami a jílovitou hlínou, jaké známe z příjezdu po silnicích do Jeruzaléma. Nadmořská výška je zde vyšší – 50 až 200 metrů – a průměrné srážky činí až 500 mm ročně. Zimní teploty se zde pohybují od 5 do 20 0C, zatímco letní teploty činí 18 až 30 0C.
Judské hory
Judské hory představují kvalitní vinařskou oblast, která sahá od hor na sever od Jeruzaléma až po Jatirský les. Jeruzalémské vrchy západně od Jeruzaléma se rozkládají v nadmořské výšce 400 až 800 metrů. Pro oblast jsou charakteristické horké dny a chladné noci. Půdy jsou mělké a jedná se zpravidla o červenozem na vápencovém podkladu.
V oblasti Guš Ecion se nadmořská výška pohybuje od 800 do 1000 metrů. Na vyšších vrcholech leží v zimě sníh. Roční úhrn srážek dosahuje 500 mm. Průměrné zimní teploty činí 0–18 0C, zatímco letní teploty mohou růst až na 15 až 30 0C.
Negev
Negev je pouštní oblast, která zabírá polovinu rozlohy země. Hlavní vinařskou oblastí jsou Negevské výšiny a zejména pak Mitzpe Ramon, kde nacházíme písčité hlíny. Nadmořská výška zde kolísá v rozmezí 700 až 800 metrů. Roční úhrn srážek činí pouze 50 až 100 mm. Denní teploty jsou velmi vysoké (v letním období 15–40 0C), večery jsou poněkud chladnější a noci chladné. V ranních hodinách jsou vinice někdy obklopeny mlhou. Sucho a nedostatek vláhy minimalizuje výskyt chorob.
Historie
Počátky vinařského umění jsou podle našich poznatků kladeny do trojúhelníku mezi Černým, Kaspickým a Galilejským mořem. Izrael musel být jednou z prvních zemí, kde se víno vyrábělo – více než 2000 let před tím, než tento nápoj pronikl do Evropy. Zájem Izraelců o vinařství je téma, které se soustavně vyskytuje v celé Bibli i Talmudu.
Po celém území Izraele byla objevena celá řada vinařských lisů. Hrozny se v těchto dobách lisovaly nohama v mělké vápencové vaně. Fermentace probíhala přirozeně a ihned. Víno poté dozrávalo v hliněných amforách, a to zpravidla ve studených, tmavých jeskyních. Spotřeba vína byla velká, dokonce mnohem větší než dnes, protože pít víno bylo bezpečnější než pít vodu a trh s vínem byl navíc velmi rozsáhlý.
Po muslimském vpádu a založení Osmanské říše ovšem kdysi vzkvétající vinařský průmysl zanikl. V 19. století bylo vinařství provozováno výhradně podomácku pro rituální potřeby.
V 80. letech 19. století se Židé začali vracet do Izraele a hledali zde práci, která by je uživila. V jejich úsilí je finančně i jinak podporoval francouzský baron Edmond de Rothschild, který vlastnil slavné vinařství Château Lafite v Bordeaux. Právě on založil díky ohromným investicím moderní izraelský vinařský průmysl. Zakládal vinice, budoval velká vinařství s hlubokými podzemními sklepy a posílal na místo francouzské odborníky, vinaře i zemědělce. Důvodem jeho snahy začít vyrábět kvalitní víno byl nedostatečný rozsah trhu s těmito víny.
O sto let později, v 80. letech 20. století, přišla revoluce ve vinařství, jejímž základem byly nové poznatky z Kalifornie a která spočívala v zavádění moderních technologií do vlastních vinic i do zpracování hroznů. V 90. letech se pak malá vinařství vyrábějící vína s láskou a individuálním přístupem stala průkopníky v nástupu butikových vín, který pokračuje až dodnes.
V první dekádě 21. století se izraelská vína dále individualizují podle konkrétního místa, takže lze rozlišovat vína nejen z jednotlivých vinic, ale dokonce z jednotlivých pozemků v rámci vinohradu. Zároveň začala izraelská vína poprvé získávat ocenění za kvalitu na nejvyšších úrovních.
V dnešní době je víno jedním z hlavních reputačních artiklů celého Izraele.
Košer víno
Pojem „košer“ znamená „čistý“. Košer víno se vyrábí pro ortodoxní Židy, kteří dodržují židovské zásady stravování. Je ale třeba objasnit, že ne všechna košer vína pocházejí z Izraele a ne všechna izraelská vína jsou košer! Řada lidí trpí předsudkem, že výraz „košer“ je jakési hanlivé označení kvality. Výsledky degustací a soutěží ale říkají něco jiného. Košer vína mohou být světové kvality a získávají dobrá umístění i mezinárodní ocenění. Je třeba pochopit, že pro sklizeň, fermentaci, zrání v sudech a lahvování platí stejné postupy u košer vín i u ostatních vín.
Izraelská vinařství vyrábějící košer vína se snaží produkovat vína nejvyšší kvality, která jsou shodou okolností též košer. Pokud jde o kvalitu, nemá označení „košer“ žádný význam.